Milan Lasota: Doteky

Lasota se narodil roku 1954 v Třinci, kde žil až do roku 1985, potom se s rodinou přestěhoval do Vřesiny, tam v roce 1998 neočekávaně zemřel. Vzdělání měl sice technického směru, ale již v sedmdesátých letech se zajímal o výtvarné umění. Ještě na samém počátku osmdesátých let dělal volné, abstrahující kresby. Potom, v letech 1982 a 1983, nabyla jeho tvorba na intenzitě i na kvalitě. Jako by se v něm zkondenzovaly poznatky a zkušenosti z předcházející doby a spojil je s tím, co poznal u třineckých konceptualistů. Ovšem jeho práce jsou podstatně odlišné. U Lasoty je – přes jasný konceptuální myšlenkový půdorys – všechno spojeno jednak s tělovostí, jednak se zapojováním nejen sebe sama, ale také celé rodiny či přátel, do procesu vzniku díla. K tomu patřily i akce, realizované buď jako součást vernisáží jeho výstav nebo s cílem vytvořit některé práce na papíře. Hmat, doteky ruky, doteky těla – tak bychom mohli charakterizovat jeho kreace. A ještě jeden aspekt je u něj důležitý – celou řadu realizací tvořil v sériích, jež tvoří nedělitelný celek. Teprve v nich se ukáží charakteristiky variant nebo fází, jež jsou nedílnou součástí vyššího, komplexnějšího záměru. Autorova ruka, snad nejčastější nástroj vzniku jeho prací, by mohla symbolizovat typ jeho uměleckého naturelu, ovšem setkání s konceptuálním myšlením jej přivedlo k nové estetické a komunikační praxi. Aktérem i poselstvím umělcových děl byly často tělová motorika a akčnost. Většina jeho prací vycházela z koncentrace na určitá jednoduchá gesta, doteky, stopy, přičemž se postupně obohacovala škála takto zviditelňovaných činností. Rozvinul celou řadu typů záznamu.

Ovšem asi nejzávažnějším a nejobjevnějším celkem v jeho díle je Daktylický slovník. První kresby vznikly roku 1988. Autor sám jej přesně charakterizoval: „Daktylický slovník je volně uspořádaný výběr slov, vytvořených pomocí daktylických znaků pro jednotlivá písmena. Je zhotovený otiskováním nebo obkreslováním ruky s použitím různých odstínů barev. Vzniklé slovo je vizuální text – obraz. …“ V levém dolním rohu je kód, jenž nás informuje, která barva byla užita pro zviditelnění kterého grafému. Lasota objevil daktylický slovník, užívaný normálně neslyšícími v podobě gest rukou. Tak se spojila pro tohoto autora tak charakteristická orientace na tělovost, na důležitost každého pohybu a doteku, s jiným, a priori utilitárním uplatněním jazyka rukou. Možnost spojit písmový znak se znakem/gestem – to bylo konceptem celé této skupiny realizací. Celý koncept se dál rozvíjel a přerušil jej až definitivní odchod tvůrce.

Jiří Valoch (upravený text z katalogu k výstavě Slezský koncept, 2004)