Boreček Petr

19. 5. 1945, Kroměříž, Protektorát Čechy a Morava

výtvarník / sochař / pedagog

Narodil se 19. 5. 1945 v Kroměříži. Dětství prožil v hornatém kraji Jesenicka. Po ukončení studia na uměleckoprůmyslové škole v Brně v r. 1963 odešel do Třince, kde pracoval v Třineckých železárnách jako výtvarník. Od počátku 90. let byl umělcem na volné noze, v letech 1997-2012 vyučoval výtvarnou výchovu na gymnáziu, nejprve v Českém Těšíně, pak v Třinci.

Boreček vyrazil do světa sochařského umění náměty na pomezí reality a surrealismu (Labyrint světa), které se rychle mění, nabývají stylizovanou podobu (Stálost smýšlení) a přibližují se přes kubizované objekty k současné výrazové škále. Jejími základními prvky je koule, kruh, později jehlan. Borečkova znalost základních tvarů se opírá o zkušenosti z mládí, života na břehu horské řeky na Jesenicku, kde balvany dostávaly své základní poselství omílány vlnami času.

Borečkův vývoj je také výrazně ovlivněn jeho přístupem ke světu, který naznačil již svým vizionářským reliéfem. Svět se na člověka vrhá ze všech stran, svými nároky existenčními, devastací mravní, ekologickou. Svět v jeho prožívání je vnímán silně existencionálně a expresivně – bytí je pro něj zápas a hledání smyslu existence. To je klíčový moment, který se promítá do jeho tvorby.

Delší období se umělec zabýval kompozicí soch z nalezených kamenů. Hra přerostla v díla silného výrazu, promítala se i do celé série reliéfů, kde přírodní struktury tvořily nedílnou část symbolického prostoru člověka, naznačeného často jen symbolem nebo znakovými prvky z nalezených přírodních struktur. Intenzivní prožívání vztahu člověka a přírody se v poslední tvorbě prohlubuje do kosmologických vizí, ale původ má právě v těsném kontaktu s přírodou, který je v hutnickém Třinci pod beskydskými vrchy neustále až katastrocky přítomný.

Sochařské tvary prověřuje již léta malířskou a grackou prezentací. Postupně přechází jeho barevné ohmatávání struktur v prostoru a zkoumání nových tvarů v kombinaci s mnohotvárností krajiny a někdy i imaginativně vytvořeného prostředí k zhodnocení role barvy. Postupně se kombinace barev, původně tvořící doplňkový prvek obrazu, stává nositelem složitých symbolů, které rozšiřují poselství sochy na obraze o nový rozměr. Pro autora je modrá – čistota ducha, myšlení, alová – tajemství, oranžová – vitalita, radost, zelená – země...

Základní tvary řady soch vycházejí z koule, vajíčka, semene... U kořene je zkušenost z dětství i hledání smyslu života, od antického zrození-erosu až k Bibli, knize, která dává Borečkovi neustále nové podněty a inspirace pro chápání světa. Motivy dvojice, milenců, mateřství, jsou chápány v kosmickém významu jako princip zrodu, obnovy, budoucnosti, upínání se k něčemu vyššímu, k řádu. Jak jsem podotkl, provází je často motiv kapky-semene jako symbol vody, života, růstu.

Do nových poloh se dostal také jeho klíčový cyklus Proroků. Využívá zde nově především dynamické tvary jehlanu, které jako energie pronikají do uzavřeného kruhu jistoty, řádu, semene a jsou pohlcovány a přetavovány duchovní silou člověka posíleného vírou. Objevuje se zde v duchovní poloze drama boje ze staršího cyklu Bojovníků. Otázka řádu a rovnováhy a její hledání je dalším průvodním jevem jeho řemeslně dokonalých skulptur a plastik. Výrazová síla některých soch je tak velká, že si ji dovedeme představit spíše jako sakrální architekturu.

K pochopení Petra Borečka je dobré začít u geneze díla. Zdá se mi, že jednotlivé vrstvy umělcovy tvorby se znovu a znovu vracejí k té původní inspiraci, vodě, kamenům, přírodě, která je v souladu s řádem světa. Do ní pronikají zásahy lidského myšlení, hledání místa člověka v tomto řádu, jak o tom nádherně píše Bible. Jeho dílo je tedy inspirováno nejen formou, ale především úžasnou pokorou před světem, jehož pomíjivým zlomkem jsou i duchovní vzepětí člověka.

PhDr. Karel Bogar

Výběr samostatných výstav:

2012 - Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek

- Galerie Pod věží, Karviná

2008 - Galerie zdravého města, Karviná

2005 - Bílá galerie Těšínského divadla, Český Těšín

2004 - Galerie U Zlatého kohouta, Praha

2001 - Galerie Mlejn, Ostrava

2000 - Galerie Podkova, Olomouc

1999 - Galerie Trisia, Třinec

- Zbrašovské aragonitové jeskyně, Teplice nad Bečvou

1996 - Galerie M+M, Hranice 1993 - Galerie Díla, Opava