Svätopluk Mikyta: Záves a BEFEL

Svätopluk Mikyta se narodil v roce 1973 v Čadci. Studoval na Akademie der Bildende Kuenste ve Stuttgartu, VŠVU v Bratislavě a Hochschule der Kuenste v Berlíně. Žije v Iliji.

Centrum výstavy tvoří „Záves“– fyzická přítomnost apropriované „drapérie“ odkazuje k funkci objektu – kulturního domu města Třince, reaguje na charakter výstavního prostoru, způsobem instalace znečitelňuje/komplikuje samotnou výstavu. Objekt narušuje/nabourává klasické vertikální dělení prostoru na situaci „před závěsem“ a „za závěsem“. Vytváří situaci vevnitř a venku – okolo závěsu.

Součástí výstavy je série monotypií kombinovaných s technologickými přesahy do koláže, linorytu, sítotisku, keramiky, která pracuje s verbálně-vizuální paměťovou stopou, fragmentárním zobrazováním a nahrazováním vzpomínek novými nejednoznačnými obrazy, znejasňováním původních obrazů, které pochází z dobových knih (převážně z 2 pol. 20. století) dochází k posunu významů a otevírání interpretačních možností, jejich přenosu do současnosti.

(autorská anotace k výstavě)
Slovo „Der Befehl“, z němčiny rozkaz, přežívá dodnes v štiavnickém dialektu (Banská Štiavnica) ve formě Befel, Befél, je pozůstatkem přítomnosti německé vrstvy obyvatelstva v tomto regionu od začátku 16. do 2. poloviny 20. století. Záves – kus látky anebo jiného materiálu upevněný tak, aby visel.

Mikyta již několik let pracuje na sérií Overdrawings. Používá nalezené fotografické reprodukce, které dále přetiskuje a přepracovává nejčastěji perokresbou. Některé z těchto intervencí jsou téměř nepostřehnutelné, některé striktně formální, ale vždy ukazují nezaměnitelný cit pro grafický potenciál zdrojového materiálu a pro jeho historickou podstatu, kolektivní psychologii ukrytou uvnitř. Sledujeme umělce přivlastňujícího si pozapomenuté fotografie (např. cykly kolektivů z dob kolem 2. svět. války), pracujícího z jejich původní estetikou a odkrývajícího nadčasovou utopii z dávno zapomenutých formací baletů a lidských pyramid, ale také na nich můžeme vidět, jak je historie vždy tvořena součtem jednotlivců. Mikyta pracuje s minulostí, ať již osobní či národní (česko)slovenskou. Jeho díla odkazují na politické ikonografii socialistických masových hnutí a na národnostní a náboženské symboly východní Evropy. Prostřednictvím postproduktivního procesu – překreslováním a kolážemi nalezených obrazů, dubluje jejich svůdnou estetiku a odhaluje politickou manipulaci s obrazy, jejichž dopad je cítit dodnes. Někdy jsou jeho intervence, perem a často červenou barvou, sotva znatelné, někdy jsou tak rafinované, že tyto příspěvky vedou k něčemu zcela novému, jak z hlediska kompozice, tak tématu. Mikyta obvykle vytváří cykly děl, která mají být prezentovány ve skupinách a kvůli jejich otevřeným korelacím, tak vytváří ať už historické nebo osobní asociace.

Více informací o autorovi: http://mikyta.com